22.1.2008 zdroj: Haló noviny

PRAHA -Vlna neonacistických demonstrací navázaných na výročí,spojená s utrpením Židů za druhé světové války,přiměla část politiků k úvahám zpřísnit shromažďovací zákon. Podobné úvahy se na veřejnosti objevily již poněkolikáté. Tentokrát byla příčinou sobotní demonstrace neonacistů.

Radnice nedokázala jejich pochod zakázat včas a udělala to až na poslední chvíli,čímž nejspíšporušila zákon. A tak senátor a bývalý plzeňský primátor Jiří Šneberger (ODS)navrhuje změnu,která má dát úřadům více času na potřebné rozhodnutí. Sám senátor připouští,že ho právníci od většího zpřísňování zákona zrazují,a proto navrhuje jen kosmetickou změnu,která by měla šanci na přijetí.»Nakonec zřejmě navrhnu jen to,aby se lhůta na možný zákaz ze strany radnice změnila ze tří dní na tři pracovní dny,«říká. Tato změna asi projde. »Kosmetické změny zákona ano. Samotný zákon ale není špatný a měnit ho nechceme,«říká za poslance ČSSD Lubomír Zaorálek. Ani předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik se Šnebergerově změně nebrání.

Úvahy o změně shromažďovacího zákona se objevují pravidelně vždy po velkých demonstracích. O změně zákona v souvislosti s demonstrací neonacistů tak nyní hovořil například i ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).»Je otázkou,jestli by se shromažďovací zákon neměl po dvaceti letech změnit,«řekl. Jeho mluvčí Zuzana Kuncová ale později tato slova mírnila.»Ministr jen vyslovil osobní názor,zákon stejně spadá pod ministerstvo vnitra,«říká. Vnitro o změně neuvažuje.»I ny­nější zákon dává radnicím nástroje,jak problémy řešit,«říká mluvčí Jana Malíková.

Změnit shromažďovací zákon chtěli politici už na počátku devadesátých let. Povedlo se jim to až v reakci na demonstrace z roku 2000 kvůli zasedání NATO v Praze. Do zákona se tak dostaly vyšší pokuty a nařízení,že se protestující na výzvu policie musí odmaskovat. Zpřísnění navrhovala už jednou i ČSSD po rozehnání CzechTeku v roce 2005. Tento pokus o zpřísnění shromažďovacího zákona v roce 2005 po násilném ukončení taneční party CzechTek však neprošel.

Svůj nápad na změnu měl i plzeňský primátor Pavel Rödl.»Jeho« novela by mě-la umožnit dodatečný zákaz podob-ných shromáždění v případě,že se iujiž povolené akce ukáží »nové a závažné skutečnosti«. Tak také Rödl odůvodnil svůj zřejmě protizákonný zákaz plzeňského pochodu.. »Zjistili jsme na poslední chvíli,že se neonacisté svolávají ve velkém a objevují se i výzvy k ozbrojení,«řekl Rödl. Podle Šnebergera je však taková změna »vyloučená záležitost«. Před změnami zákona varuje také právnička Helena Svatošová z Iuridicum remedium,která byla členkou rady vlády pro lidská práva.»Na všechny další snahy o zásah do tohoto zákona bych byla opatrná. Stávající znění stačí,«varuje. Podobně zdrženliví jsou i další právníci. Návrh senátora Šnebergera jim však nevadí.