6.2.2008 zdroj: Český rozhlas-radiožurnál

Radiofórum (ČRo 1– Radiožurnál) Rozhovor Helena Svatošová (IuRe) Pavla Kopecká (kriminální policie ČR)o zneužití vzorků DNA

Záznam zde: http://www.rozhlas.cz/…rani/archiv/?…

Přepis pořadu:

Moderátor (Lenka Kabrhelová): O tom, zda jsou obavy před zneužitím vzorků DNA oprávněné či ne, budeme mluvit i v příštích minutách. Ve studiu jsou semnou, Helena Svatošová, právnička sdružení Iuridicum Remedium, dobrý den.

Host (Helena Svatošová, právnička sdružení Iuridicum Remedium): Dobrý den.

Moderátor (Lenka Kabrhelová): A Pavla Kopecká, z úřadu služby kriminální policie a vyšetřování. Vítejte.

Host (Pavla Kopecká, úřad služby kriminální policie a vyšetřování): Dobrý den.

Moderátor (Lenka Kabrhelová): Paní Kopecká, první otázka pro vás. My už jsme leccos slyšeli v tom příspěvku Bohumíra Mazáče, přesto můžete na úvod zopakovat, kdy se vlastně identifikace pomocí DNA při vyšetřování zločinu uplatňuje?

Host (Pavla Kopecká, úřad služby kriminální policie a vyšetřování): Podle zákona o policii má policista oprávnění tyhle ty identifikační úkony provádět v případě, že jde o obviněného a nebo i odsouzeného za úmyslný trestný čin, a nebo pokud se ztotožňuje osoba, která je hledaná, pokud to řeknu opravdu takhle zjednodušeně. Takže nám to umožňuje tedy především zákon o policii.

Moderátor (Lenka Kabrhelová): Možná bychom ještě měli zopakovat, jak velkou změnou vlastně používání identifikace pomocí DNA do práce kriminalistů vneslo. Je to jednoznačně pozitivní moment?

Host (Pavla Kopecká, úřad služby kriminální policie a vyšetřování): Je to opravdu obrovsky pozitivní moment, protože se jedná o stejný identifikační úkon, jako je daktyloskopie a je to téměř nezaměnitelné, pokud my chceme někoho ztotožnit, nebo někoho hledáme, aby se opravdu jednalo o tu osobu o kterou jde. Co se týká identifikačních úkonů, nebo odběrů DNA, tak nám to obrovsky přináší pozitivní momenty v tom, že jde především o ten preventivní charakter tak, abychom my mohli chránit i poškozené trestnými činy nebo oběti trestných činů, a i případné oběti trestných činů, které by se mohly stát v budoucnosti. Pokud my si vezmeme například statistiku za posledních 10 let, tak na celkovém počtu stíhaných osob se v 50 % podílejí recidivisté. Takže to je opravdu vysoké číslo a tím můžeme potom, pokud spáchá znovu závažný úmyslný trestný čin, tak potom můžeme lépe toho člověka identifikovat, pokud tam zanechá nějaké biologické stopy, nebo samozřejmě i daktyloskopické stopy.

Moderátor (Lenka Kabrhelová): Paní Svatošová, vidíte ten přínos téhle metody také tak pozitivně, nebo vnímáte i určitá negativa?

Host (Helena Svatošová, právnička sdružení Iuridicum Remedium): Já bych na úvod jen řekla, že co tady zaznělo o tom možnosti odběru, tak bohužel ta zákonná úprava je taková, že lze odebrat téměř od každého. Tam ten zákon o policii říká budoucí identifikaci a existuje výkladové stanovisko resortu vnitra, které říká, že kdykoliv i když třeba ten člověk tu identifikaci prokáže, takže každý z nás může být nucen ten vzorek dát. Dále je ta úprava ještě v trestním řádu, to je trošku komplikovanější, a pak je tady výslovná možnost odebírat to od lidí ve výkonu trestu a dokonce i od lidí v ochranných léčbách.

Moderátor (Lenka Kabrhelová): Jak často se to děje, když říkáte každý z nás?

Host (Helena Svatošová, právnička sdružení Iuridicum Remedium): Přesná čísla kolik bylo odběrů, to je asi otázka na někoho od policie, ale pokud se mám vrátit k té otázce zda je to pomoc, my říkáme ano, určitě je, u těch nejzávažnějších forem kriminality a u těch násilných, kde z logiky věci vyplývá, že ty biologické stopy zůstanou. Ale to, co vzbuzuje obavy jak nás, naší nevládní organizace, tak ale i veřejného ochránce práv, nebo genetiku, například z forenzního DNA se rýsuje ten rozsah. Ta právní úprava byla protlačená a má to tendenci rozšiřovat okruh osob stále, od kterých se ten vzorek bere. Je tady snaha tu databázi naplnit preventivně. Myslím si, že to není dobrý princip, protože tady to dělá podezřelého z každého. A jak tady zaznělo, ten stát a potažmo i policie, může dělat jen to, k čemu je výslovně oprávněn.

Moderátor (Lenka Kabrhelová): K čemu všemu jsou ta data zneužitelná? K čemu všemu je možné je použít?

Host (Helena Svatošová, právnička sdružení Iuridicum Remedium): Jde o genetická data. Je to jednoznačný identifikátor, jako otisk prstu, ale na rozdíl od toho otisku prstu, ono má určitá specifika. Jednak lze nekonečně namnožit z minimálního množství další vzorky té DNA, ty informace vypovídají kompletně o tom člověku, jeho zdravotním stavu, predispozicích, oni vypovídají i o příbuzných, o dalších lidech toho, řekněme, podezřelého. Ty možnosti zneužití jsou tady nepředstavitelné, možnosti eugeniky, možnosti diskriminace rasového profilování nebo jakéhokoli profilování, vlastně není to vůbec nějaké sci-fi. např. pokud se takové údaje dostanou, o zdravotním stavu nebo predispozicích do rukou soukromých firem, např. pojišťoven, tak to může totálně toho člověka vyřadit, diskriminovat ho v pracovním životě apod. My si prostě myslím, že to riziko, je v případě takto citlivých údajů tak vysoké i do budoucna, že nemá smysl, není ani vhodné a není dokonce ani legální, vzhledem k tomu jakém rozsahu ta databáze je provozována.

Moderátor (Lenka Kabrhelová): Paní Kopecká myslíte si, že ty údaje jsou dostatečně chráněny, aby k případným únikům nemohlo dojít, aby celý ten balík obrovský těch informací nebyl zneužitelný?

Host (Pavla Kopecká, úřad služby kriminální policie a vyšetřování): 100 % jsou zabezpečeny a jsou tak chráněny, že tyto údaje od nás od policie, jednoznačně zneužity nemůžou být. Za prvé u nás tu analýzu provádí kriminalistický ústav a jsou k tomu potřeba určité chemikálie a věci, které jsou potřeba k této analýze, za prvé vzorek, který mi používáme, tak je celý spotřebován, takže nám fyzicky žádný vzorek nezbyde. My uchováváme v databázi DNA pouze číselný kód, ze kterého my vyčteme jestli se jedná o muže či ženu, nikoliv jestli tam šlo o nějakou chorobu nebo o nějaký genetický nosič, já nevim, nebo rasu, jak tady říkala kolegyně.

Moderátor (Lenka Kabrhelová): Když říkala paní Svatošová, že se vlastně snažíte naplnit tu databázi co nejvíce, což je na jednu stranu pochopitelné, vy jste zmiňovala v úvodu daktyloskopii, také nemáte k dispozici otisky prstů naprosto všech obyvatel České republiky, což by vám, dá se čekat, pomohlo při vyšetřování zločinu. Není přeci jen tahle metoda příliš, nesnažíte se získat těch vzorků příliš? Nemůže to být potenciálně skutečně hrozbou?

Host (Pavla Kopecká, úřad služby kriminální policie a vyšetřování): No určitě ne, my nemáme ani všechny vzorky DNA od každého, jak jste tady říkala, že bysme měli mít nebo chtěli získat i daktyloskopické stopy, v podstatě když budu zkráceně říkat daktylky, tak my jsme tyto identifikační údaje získávali dodatečně v těch věznicích i vlastně z DNA, tzn. že jsme doplňovali tyhle identifikační údaje i jak daktyloskopické stopy, tak to co nám umožňuje zákon, doplňovat měření těla atd. tak tuto možnost máme, ale i daktylky byly doplňovány společně s DNA a když bych se vrátila ještě k tomu zabezpečení, tak v podstatě národní databáze DNA, která je provozována kriminalistickým ústavem, tak v podstatě do této databáze má přístup pouze určitý okruh osob. Konkrétní okruh osob, které mají různá oprávnění. A ten, kdo může vkládat, tak nemůže zase mazat. Tak aby bylo skutečně zajištěno, aby tam nebyl nějaký problém, nějaký konflikt co se tohoto týká. Dokonce i u nás probíhá kontrola, na kriminalistickém ústavu, která kontroluje provozování národní databáze DNA. prozatímní výsledky, nebyli tam zjištěny žádné problémy a v podstatě my veškerou evidenci, nebo tak jak věc vedeme, tak máme i zajištěnou smlouvu s FBI, vedeme to samozřejmě podle FBI, takže tam by byli zjištěny taky nějaké vady pokud by to bylo.

Moderátor (Lenka Kabrhelová): Paní Svatošová, co podle vás české legislativě chybí, kde se například inspirovat, jak se zneužití vzorku DNA bránit ve vyspělých zemích.

Host (Helena Svatošová, právnička sdružení Iuridicum Remedium): Tady v podstatě chybí ten zákon o provozování databáze, jednoznačně. Takové ty obecné ustanovení v zákoně o policii a trestním řádu o ochraně osobních údajů bohužel prostě nedostačují. Po tom se volá už déle, ale jinak si myslím že to nechybí, že naopak ta úprava dovoluje moc, to je ten problém. Možná to znělo strašidelně, ale chtěla bych jenom vysvětlit naše vnímání těch rizik, uvědomme si, že /nesrozumitelné/, ale obecně osobní údaje v policii to je bez přehánění katastrofa. Tam ty úniky jsou a děje se to denně, evidence obyvatel apod. A my prostě hledíme i do budoucna na ty rizika, protože tahle ta databáze s takovými údaji nebo i těmi vzorky původně, ať už národní databáze DNA policejní nebo jakákoliv genetická databáze, prostě kdyby se dostala do rukou, kdyby došlo za několik desítek let k situaci, kdy by se opakovalo, kdy měli nacisté přístup do matrik jenom a jaký dopad to mělo na efektivitu třeba holocaustu. To je to, co musíme brát v potaz už nyní.

Moderátor (Lenka Kabrhelová): Paní Kopecká prosím odpověď jedním slovem na závěr. Skutečně na místě nejsou žádné obavy? Vy je nemáte?

Host (Pavla Kopecká, úřad služby kriminální policie a vyšetřování): Nejsou na místě vůbec žádné obavy.