Ve čtvrtek 17.července bude Senát na své 15.schůzi projednávat návrh zákona o Policii ČR. Nevládní organizace Iuridicum Remedium (IuRe) zabývající se ochranou soukromí předkládá k tomuto návrhu zákona řadu odborných výhrad, které směřují proti posílení pravomocí policie ve vztahu k různým typům osobních údajů a z nich vyplývajícím průniků do soukromí občanů.

Většina připomínek IuRe nalezla sluchu v Poslanecké sněmovně, kdy byly osvojeny jednotlivými poslanci či sněmovními výbory. Některé z jejích připomínek byly schváleny v předložené podobě, jiné významně přispěly k nalezení kompromisních řešení. Podařilo se tak zpřísnit podmínky pro použití elektrických paralyzérů, pro rušení provozu mobilních či počítačových sítí, pro užití prostředků k zamezení orientace a pro ingerenci policie do médií. Nové oprávnění policie – možnost rušení mobilních i počítačových sítí- byla podrobeno stejnému režimu kontroly jako odposlechy. Velká část připomínek však nakonec zůstala nezohledněna.

První nezohledněná připomínka IuRe se týká použití policejních kamerových systémů na veřejných místech. Palčivým problémem je fakt, že z textu návrhu zákona není jasné jak dlouho může policie pořízené záznamy osob uchovávat, jak bude dotčená osoba realizovat své právo na přístup k údajům anebo jak bude možné záběry využít. Ačkoli ministr vnitra Ivan Langer v rozpravě v Poslanecké sněmovně označil připomínku IuRe předloženou prostřednictvím poslaneckých pozměňovacích návrhů za „věcně správnou“, nedoporučil její přijetí s ohledem na ujednání s předsedou Úřadu pro ochranu osobních údajů, v němž se zavázal návrh zahrnout do komplexní novely zákona o ochraně osobních údajů připravované na letošní podzim. „Veřejně učiněný závazek misnutra vnitra napravit praktické právní vakuum ohledně kamerových systémů vítáme a budeme sledovat jeho naplnění“, komentuje dohodu Filip Pospíšil z IuRe.

Terčem kritiky IuRe se stalo také ustanovení, které umožňuje automatický a plošný odběr vzorků DNA pro vágně formulované „účely budoucí identifikace.“ V praxe se vykládá tak, že je možné odebrat vzorek s citlivými údaji o genetickém vybavení prakticky komunikoli. Takové řešení IuRe považuje za nepřiměřené a v rozporu s Doporučením Výboru ministrů Rady Evropy R(87)15. Zákon mlčí o tom, zda se záznam v Národní databázi DNA odstraní, , pokud se obvinění osoby neprokáže.

Návrh zákona dále zmocňuje policii k permanentnímu monitoringu provozních a lokalizačních údajů veškeré elektronické komunikace. Dle IuRe taková úprava daleko přesahuje požadavek směrnice č. 2006/24/ES, která monitoring telefonů, faxů, SMS, e-mailů a veškerého pohybu na internetu zavádí, ovšem pouze pro pro účely postihu té nejzávažnější trestné činnosti (organizovaného zločinu a terorismu) a rozhodně nepočítá s online přístupem policie k těmto údajům.

Právnička IuRe Helena Svatošová k tomuto poznamenává: „Nutno připomenout, že samotné uchovávání údajů o každé komunikaci každého Evropana dle zmíněné směrnice je navýsost kontroverzní. Směrnice samotná je coby orwellovská norma aktuálně napadena u Evropského soudního dvora a její provedení u ústavních soudů v Německu a Maďarsku.“

IuRe varuje rovněž před možností policie předávat informace získané při své činnosti zpravodajským službám ČR, na jejichž činnost se nevztahují stejné zákonné záruky ochrany základních práv. Ze stejného důvodu IuRe považuje za nepřijatelné ustanovení, které policii velmi benevolentně opravňuje k předání informací o občanech ČR orgánům jakýchkoli cizích států, aniž by samotné předání bylo upraveno zvláštní mezinárodní smlouvou. V takovém případě se předaná data dostávají mimo jakoukoli ochranu poskytovanou právním řádem ČR.

Filip Pospíšil