Často kladené otázky- řízení před soudy

 Dostal jsem poštou od soudu platební rozkaz, že mám zaplatit věřiteli určitou částku. Soud mě ale předtím vůbec nekontaktoval, je to v pořádku?

 
Ano,  soud může i bez výslovné žádosti žalobce a bez slyšení žalovaného vydat platební rozkaz, je-li v žalobě uplatněno právo na zaplacení peněžité částky a vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených žalobcem v žalobě.
 
Teprve pokud soud nevydá platební rozkaz, nařídí jednání.
 
 
Jak se mám bránit proti platebnímu rozkazu?
 
 
Žalovaný má právo podat proti platebnímu rozkazu tzv. „odpor“, a to u soudu, který platební rozkaz vydal. Na podání odporu má žalovaný lhůtu 15 dnů od doručení platebního rozkazu.
 
Pozor, platební rozkaz, proti němuž nebyl podán odpor, má účinky pravomocného rozsudku a je možné na jeho základě vést proti žalovanému výkon rozhodnutí či exekuci.
 
 
 
Našel jsem platební rozkaz ve své poštovní schránce, když jsem se vrátil z pracovní cesty (dovolené apod.). Nevím tak, od jakého dne mi běží lhůta k podání odporu.
 
Platební rozkaz je třeba doručit žalovanému do vlastních rukou a náhradní doručení je ze zákona vyloučeno. To znamená, že pokud doručující orgán nezastihne v místě doručování žalovaného osobně, nemůže platební rozkaz u sebe uložit a žalovanému zanechat o takovém uložení výzvu k vyzvednutí, natož mu platební rozkaz následně vhodit do poštovní schránky. Takovým nesprávným způsobem doručený platební rozkaz není řádně doručen a soud by jej měl usnesením zrušit a nařídit ve věcí jednání. Žalovaný by se měl v takovém případě informovat u soudu, který platební rozkaz vydal, o stavu řízení.
 
 
Musím odpor proti platebnímu rozkazu odůvodňovat? 
 
 
Ano. Součástí platební rozkazu bývá výrok soudu, kterým soud vyzývá žalovaného, aby se v určité lhůtě (zpravidla 30 dnů) vyjádřil ve věci samé k žalobě a ve vyjádření uvedl, zda nárok uplatněný v žalobě uznává (písemné vyhotovení žaloby zasílá soud žalovanému spolu s platebním rozkazem). Zároveň je žalovaný vyzván soudem k tomu, aby v případě, že žalovaný nárok neuzná, vylíčil rozhodující skutečnosti o věci samé na nichž staví svoji obranu proti žalobě a zároveň aby označil důkazy k prokázání svých tvrzení.
 
Pozor, pokud by se žalovaný ve stanové lhůtě nevyjádřil, bude mít soud za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává. Soud pak ve věci samé rozhodne tzv. „rozsudkem pro uznání“, kdy žalobci uplatněný nárok přizná.
 
 
 
Na jakou adresu mi musí soud doručovat? Bydlím totiž jinde než kde jsem trvale hlášen.
 
Pokud jste ve svém podání nebo jiném úkonu vůči soudu neuvedl adresu místa v České republice, na kterou vám mají nebo mohou být doručovány písemnosti, je „adresou pro doručování“ písemností doručovaných prostřednictvím doručujícího orgánu (např. pošty) adresa, kterou máte evidovánu v informačním systému evidence obyvatel. 
 
Nemáte-li pak na uvedené adrese pro doručování zřízenu poštovní schránku nebo jiným způsobem zajištěno, aby se písemnost dostala do vašich rukou (např. poštovní dosílkou), vystavujete se riziku, že vám budou důležité písemnosti doručeny v režimu tzv. „náhradního doručení“, a to se všemi právními následky s tím spojenými, jako je např. uplynutí lhůty k vyjádření se k žalobě nebo k podání opravného prostředku.
 
 
Musí mi soud doručovat písemnosti do datové schránky, když ji mám zřízenou?
 
 
Ano, máte právo na to, aby vám byly písemnosti doručovány do vaší datové schránky, neboť takové doručování má ze zákona přednost před doručováním prostřednictvím doručujícího orgánu (např. pošty). Soud je povinen si ověřit, zda máte evidovánu datovou schránku. 
 
 
 
Nepřišel jsem k soudu na nařízené jednání a soud stejně rozhodl, že jsem povinen žalobci zaplatit. Je to správně?
 
 
Pokud vám byly nejméně deset dnů přede dnem konání jednání doručeny do vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání spolu s poučením o následcích nedostavení se a přesto jste se k prvnímu jednání ve věci bez důvodné a včasné omluvy nedostavil, může soud při tomto prvním jednání ve věci rozhodnout o žalobě tzv. „rozsudkem pro zmeškání“. 
 
 
Může po mně soud žádat, abych veškeré důkazy k prokázání mého tvrzení označil už při prvním jednání a když tak neučiním, aby hned rozhodl? 
 
 
Ano, protože účastník řízení je povinen uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, jde o tzv. „koncentraci řízení“. K později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout jen ve výjimečných zákonem stanovených případech, např. pokud účastník nemohl takové skutečnosti či důkazy bez své viny dříve uvést. 
 
Ačkoliv soud může účastníku k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností poskytnout lhůtu, je opravdu třeba být s ohledem na důsledek koncentrace řízení plně připraven již k prvnímu jednání ve věci.
 
 
Soud mi doručil rozsudek, ale hned druhý den jsem byl hospitalizován a nestihl jsem podat odvolání. Co mám dělat?
 
Soud promine zmeškání lhůty k podání odvolání, jestliže byla zmeškána z omluvitelného důvodu, kterým zajisté pobyt v nemocnici je. Návrh na prominutí zmeškání lhůty je třeba podat do 15 dnů ode dne odpadnutí překážky, tj. ve vašem případě do 15 dnů od propuštění z nemocniční péče. S návrhem na prominutí zmeškání lhůty je třeba podat i zmeškaný úkon, tedy odvolání ve vašem případě.
 
FAQ jsou zveřejněny v rámci projektu Právo na straně seniorů a je realizován za přispění dotačního programu na podporu vzdělávání seniorů na území hlavního města Prahy, magistrátu hl. m. Prahy.