Více než stovka organizací z celého světa včetně IuRe vyzývá k dodržování 13 klíčových zásad při sledování elektronických komunikací

Necessary and ProportionateVíce než stovka organizací z celého světa včetně IuRe vyzývá k dodržování 13 klíčových zásad při sledování elektronických komunikací. Tyto zásady se stanou základem pro prosazování změn v oblasti rozbujelého a nekontrolovatelného sledování.

Již nějakou dobu je zřejmá nutnost upravit chápání stávajících zákonů týkajících se lidských práv s ohledem na moderní technologie využitelné pro sledování. Nic nevypovídá o naléhavosti situace lépe než nedávné potvrzení rozsahu sledování nevinných osob po celém světě.

Dovolujeme si vám dnes oficiálně představit Mezinárodní zásady aplikace lidských práv v oblasti sledování komunikace, které usilují o dosažení tohoto cíle. Zásady vyjadřují požadavky mezinárodních zákonů o lidských právech – které závazně platí pro všechny státy světa – vůči vládám v digitálním věku. Hovoří o sílícím globálním konsensu, že moderní sledování zašlo příliš daleko a je třeba jej omezit. Zásady rovněž udávají příklady, které mohou lidé po celém světě využít k hodnocení a prosazování změn v jednotlivých právních systémech.

Zásady jsou výsledkem více než ročních konzultací odborníků v oblastech občanských společností, ochrany soukromí a technologie (více zde, zde, zde a zde) a podepsala je již stovka organizací z celého světa. Tento proces zajišťovaly organizace Privacy International, Access a Electronic Frontier Foundation.

Představení těchto zásad těsně navazuje na zásadní zprávu speciálního zpravodaje Organizace spojených národů o právu na svobodu projevu a vyjadřování, která podrobně specifikuje široké využívání sledování komunikace a konstatuje, že toto sledování výrazně omezuje možnosti nerušeného soukromého života, svobodného vyjadřování a ostatních základních lidských práv občanů. V nedávné době zdůraznila Vysoká komisařka Organizace spojených národů, Nivay Pillay, význam uplatňování standardů lidských práv a demokratických záruk u sledování a aktivit v rámci prosazování práva.

Ačkoli obavy týkající se národní bezpečnosti a trestné činnosti mohou ospravedlnit výjimečné a přesně vymezené použití programů sledování, sledování bez přiměřených záruk ochrany soukromí ve skutečnosti představuje riziko negativního dopadu na lidská práva a základní svobody,“ prohlásila Pillay.

Plné znění níže shrnutých zásad je k dispozici na necessaryandproportionate.org. Počínaje příštím rokem budou skupiny po celém světě prosazovat změny výkladu stávajících zákonů a tvorby nových.

Vyzýváme organizace chránící soukromí, organizace prosazující práva, odborníky z právnických a akademických kruhů i další členy občanské společnosti k podpoře těchto zásad pomocí podpisu.

Chcete-li výzvu podepsat, zašlete prosím zprávu na rightsateff [dot] org nebo navštivte https://www.necessaryandproportionate.org/about

Shrnutí 13 zásad (plný text zásad v češtině)

 

  1. Zákonnost: Jakékli omezení práva na soukromí musí být zakotveno v zákoně.
  2. Legitimní cíl: Zákony by měly povolovat sledování komunikace pouze konkrétním státním úřadům ve vztahu k legitimnímu cíli, který musí být v souladu s důležitým právním zájmem, jež je v demokratické společnosti nezbytný.
  3. Nezbytnost: Zákony povolující sledování komunikace státem musí omezovat sledování na to, co je striktně a prokazatelně nezbytné k dosažení legitimního cíle.
  4. Přiměřenost: Jakékoli konkrétní sledování komunikace, umožněné zákonem, musí být vhodné k dosažení konkrétního, určeného legitimního cíle.
  5. Proporcionalita: Rozhodnutí o sledování komunikace musí být učiněno pomocí zvážení potenciálně dosažitelných výhod oproti škodě, která vznikne právům uživatelů a dalším soupeřícím zájmům.
  6. Povolení soudu: Rozhodnutí související se sledováním komunikace musí přijímat soudní autorita, která je nestranná a nezávislá.
  7. Náležitý proces: Státy musí zaručit a respektovat lidská práva jednotlivců tak, že zajistí jejich dostatečnou úpravu v zákoně, jejich důsledné uplatňování a dostupnost právních nástrojů proti porušování těchto práv široké veřejnosti.
  8. Informovanost: Jednotlivce je třeba informovat o rozhodnutí o povolení sledování komunikace tak, aby měl každý dost času a informací toto rozhodnutí nechat přezkoumat. Každému je třeba zpřístupnit materiály použité v odůvodnění žádosti o povolení.
  9. Transparentnost: Státy musí být transparentní ve vztahu k rozsahu, možnostem a využívaným technologiím při sledování komunikace.
  10. Dohled veřejnosti: Státy by měly zavést nezávislé mechanismy dohledu s cílem zajistit transparentnost a společenskou odpovědnost při sledování komunikace.
  11. Integrita komunikace a systémů: Státy by neměly přikazovat poskytovatelům služeb či dodavatelům hardwaru a softwaru, aby zabudovávali do systémů nástorje umožňující sledování, ani aby shromažďovali či uchovávali informace o svých klientech.
  12. Záruky pro mezinárodní spolupráci: Smlouvy o vzájemné právní pomoci (MLATs) uzavřené mezi státy by měly zajistit že v případě, kde lze na sledování komunikace použít právo více než jednoho státu, je třeba použít standard s vyšší úrovní ochrany uživatele.
  13. Ochrana proti nezákonnému přístupu: Státy by měly přijmout legislativu, která postaví nezákonné sledování veřejnými i soukromými subjekty mimo zákon.

 

Ke stažení: 
Související odkazy: