Tisková zpráva- IuRe se obrací na Ústavní soud v souvislosti s rizikem využívání individuálních dat ze zdravotních registrů v souvislosti s COVID-19.

Iuridicum Remedium (IuRe) vyzvalo ve svém stanovisku (tzv. amicus curiae) Ústavní soud, aby se vyjádřil k možnému budoucímu využívání individuálních dat ze zdravotních registrů v rámci boje s COVID-19. Možné budoucí využití informací z registrů a propojování dat o jednotlivých pacientech s údaji vedenými v  registru hygieniků představil v polovině dubna na jednání zdravotního výboru Poslanecké sněmovny ředitel Ústavu zdravotních informací a statistiky Ladislav Dušek.

„Navázali jsme na návrh skupiny senátorů na zrušení stávající právní úpravy fungování Národního zdravotního informačního systému, který sdružuje obrovský objem citlivých zdravotních informací o každém z nás. Tento návrh čeká na rozhodnutí Ústavního soudu již od roku 2016. Zasláním našeho stanoviska se snažíme Ústavní soud upozornit na možný budoucí vývoj využívání zdravotních registrů, který je dle našeho názoru důležitý i pro posouzení ústavní konformity stávající právní úpravy,“ uvedl právník IuRe Jan Vobořil.
 
IuRe dlouhdobě kritizuje skutečnost, že údaje ve zdravotnických registrech, které slouží primárně k vyhodnocování kvality péče a sestavování statistik mapujících české zdravotnictví, jsou ze strany státu uchovávány v podobě osobních údajů, tedy lze zpětně vysledovat informace o zdravotní péči každého z nás, ačkoli to pro naplnění účelů registrů není nezbytné. To je i jeden z hlavních argumentů návrhu senátorů na zrušení dané právní úpravy. Profesor Dušek prezentoval možné budoucí využití dat z registrů, které by zásadně měnilo jejich stávající účely. Informace IuRe ještě ověřovalo dotazem u pověřence pro ochranu osobních údajů ÚZIS.
A jak by takový systém vypadal? Z registrů by se fakticky stala jakási obří centralizovaná zdravotnická dokumentace. Data o zdravotní péči poskytované konkrétním lidem v uplynulých deseti letech by se propojovala s podrobnými daty z registru hygieniků o nakažených osobách. Takto spojené informace by se pak používala k predikci vývoje stavu pacientů nakažených COVID-19, využívat by se mohly v extrémním případě třeba i při třídění pacientů dle pravděpodobnosti účinnosti léčby.
 
„Právě takové možné změny ve využívání citlivých osobních údajů v registrech - které i ÚZIS ústy svého ředitele označil za „brutálního Velkého bratra“ - považujeme za zásadní argument pro to, aby byly zpracovávány ve zdravotních registrech pouze údaje anonymní, které obdobné využití ani do budoucna neumožní. Je třeba říci, že jde zatím opravdu o představení možného budoucího využití registrů, k jehož realizaci by bylo potřeba udělat další kroky. ÚZIS nicméně nemá jasno třeba v tom, zda by bylo třeba měnit legislativu. Což by byl dle nás zcela nezbytný krok. Rozhodli jsme se proto využít příležitosti, že stávající právní úprava čeká na posouzení Ústavním soudem. I kdyby Ústavní soud návrhu senátorů nevyhověl, tak má jedinečnou možnost se vyjádřit k ústavněprávním podmínkám, které by bylo třeba splnit, pokud by se do budoucna uvažovalo o využívání individuálních dat o pacientech tímto či podobným způsobem.“ uvedl Jan Vobořil.
 
Ke stažení: 

Partneři

 

European Digital Rights